tr?ev=6026180455314&cd[value]=0.01&cd[currency]=USD&noscript=1
resizer-small.png  resizer-small.png 
resizer-small.pngEN Ško ZŠko Gym Grp
resizer-2x1.png
resizer-2x1.png

O Institutu

O pedagogice Marie Montessori

napsala Dorothy Paul, metodička Montessori mateřské školy Duhovka a ředitelka kurzu montessori pedagogiky. 

ceskoanglicka_2.png

Filozofie Montessori

Maria Montessori díky svému pozorování zjistila, že dítě již v raném věku disponuje úplným  potenciálem osobnosti, ve kterou může dozrát.

Prostředí, které podporuje a naplňuje jeho zvídavost, tento potenciál pomáhá plně rozvinout. Tři ústřední principy Montessori filosofie jsou:

  • respekt k sobě
  • respekt k ostatním
  • respekt k okolnímu prostředí

I přesto, že existuje jasné a  strukturované montessori curriculum, přístup ke každému tématu či lekci je přizpůsoben potřebám daného dítěte.

Respekt

Respekt k sobě

Dítě se učí, že jeho myšlenky a názory mají hodnotu. Prostřednictvím vymezování hranic, řešení problémů, možnosti činit rozhodnutí a opravovat své chyby dítě získává sebedůvěru a respekt k sobě samému.

Respekt k ostatním

Jakmile dítě cítí, že je rovnoprávným členem většího celku, začne se učit spolupráci. Začne si osvojovat, jak nabídnout či přijmout pomoc. Tento proces mezi žáky vytváří vzájemný respekt a napomáhá budování důvěry jak v sebe sama, tak k ostatním.

Respekt k okolnímu prostředí

Pomůcky jsou ve třídě rozloženy na volně přístupných policích. Učitelé žákům ukáží, jak s nimi správně zacházet a poté skrze pozitivní očekávání motivují chování, které buduje svobodu a důvěru. Tato důvěra v rámci daných hranic umožňuje žákům, učit se ze zpětné vazby, kterou získávají od ostatních. Díky tomu, že děti s pomůckami zacházejí s respektem, se učí zodpovědnosti a ocenění.

Montessori pomůcky poskytují studentům konkrétní, hmatatelný zážitek učení, který aktivuje všechny smysly a podporuje rozličné styly učení. Pomůckly v sobě implicitně zahrnují vlastnosti rozvíjející řád, koordinaci, koncentraci a samostatnost.

Učitel představí dítěti každý krok práce s pomůckou a poskytne mu čas na procvičování a opakování. Tímto respektováním individuálního tempa vznikají strukturované návyky, které dítěti pomáhá si uvědomit, že může krok po kroku zvládnout i takové úkoly, které se mu zprvu zdají příliš těžké. Tento proces ovlivňuje strukturu dětské mysli.

Elipsa

Náš kruh (elipsa) je místem, kde se každý den scházíme, abychom zpěvem, tancem, pohybem, divadlem či příběhy vyjádřili sebe sama. Místem, kde se dozvídáme o světě kolem nás, pozorujeme práci s novými pomůckami, mluvíme o našich pocitech, učíme se vnímat a zklidnit naše tělo a mysl a kde sdílíme, co je pro nás důležité.

Elipsa je místem, kde budujeme pospolitost. 

Role učitele

Učitel je vzorem správného chování. Představuje nové pomůcky a bedlivě dítě pozoruje. Jeho úkolem je pomoci žákům propojit to, co již umí, s tím, co je pro ně ještě nové, a posunout se tak na další úroveň znalostí a dovedností. Učitel dětem vytváří vhodné prostředí k růstu. Je průvodcem otevírajícím mnoho různých cest k učení.

Kontrola chyby

Prezentace montessori lekce v sobě vždy zahrnuje jeden výjimečný krok. V každé lekci je obsažena tzv. „kontrola chyby“, díky níž je dítě schopno opravit se samo. Schopnost „sebe-opravy“ je vnitřním procesem zcela nezávislým na učiteli. Při práci s Montessori pomůckou (či materiálem) tak dítě prožívá nezávislou zpětnou vazbu, která mu umožňuje poupravit svůj vlastní přístup k dané problematice. Ať už se dítě rozhodne spolupracovat s ostatními, či nezávisle na ostatních vyzkouší jiný postup, Marie Montessori si povšimla, že se tak dítě stává více uvědomělým a že tento proces vede ke zjemnění pohybu, rozšíření možných řešení a v konečném důsledku se tak formuje jeho osobnost. Jedním ze základních principů Montessori tedy je, že je dítěti umožněno chybovat! Montessori pomůcky jsou koncipovány tak, aby nabízely vizuální šablony, na jejichž základě se dítě naučí samostatně pracovat s problémy a přicházet s vlastními řešeními v rámci životních situací, ve kterých se ocitne.

Používání pomůcek, které propojují tělo a mysl

"Neznáme to, co jsme si nezažili…"

Použití konkrétních montessori pomůcek dětem nabízí možnost přenést svou práci z police na kobereček – je materiál těžký? lehký? je drsný? je hladký? … jak spolu jednotlivé části pomůcky souvisí? Aktivní prožívání přirozeného světa kolem nás a zacházení s pomůckami ve třídě napomáhá uvědomění si sebe sama a dovoluje nám „učit se prostřednictvím činnosti“.

Jedině tehdy, když propojíme duševní a fyzickou činnost, nacházejí naše tělo a mysl harmonii. Jedná se o nezávislou zkušenost, které může být dosaženo pouze v připraveném prostředí, v němž je žákům dáno mnoho příležitostí pracovat samostatně. Takto je také definována „práce“ v Montessori třídě. Je to práce dítěte; specifická činnost, na níž pracuje - ne jako skupina, ale jako jednotlivec.

Učení skrze pozorování

Zatímco se dítě soustředí zejména na své vlastní potřeby, vstřebává vždy také to, co se děje kolem něj. Vzájemná komunikace, společenské vztahy, montessori prezentace, příprava jídla, umělecká tvorba apod. – veškeré dění ve třídě dává dítěti možnost pozorovat novou lekci nepřímo, formulovat své vlastní myšlenky, vytvořit si hypotézu a obeznámit se s konceptem ještě dříve, než je mu představen. Tato nepřímá výuka a nenucené učení jsou přirozeným přínosem jedinečného prostředí montessori třídy.

Pomoz mi, abych to dokázal sám

Je potřeba dítěti ukázat, jak správně dělat danou činnost, a poté mu dát prostor k samostatnému procvičování. Považujte za úspěch všechny pokusy, které dítě učiní. Cílem není, aby dítě dokázalo totéž, co dospělý, ale spíše aby dokázalo pochopit přínos každého, jakkoliv třeba neohrabaného krůčku k úspěchu.

Příklad: lekce nalévání – ukažte dítěti, jak opatrně uchopit skleněný džbánek s vodou. Vezme si ho oběma rukama, pravděpodobně něco rozlije – a nalévá. Takovým způsobem chápe dítě lekci, což je skvělé – podařilo se mu dosáhnout cíle za použití jeho momentální úrovně dovedností. Časem se mu podaří pohyby rukou při nalévání zdokonalit. Kdykoliv budou v jeho přítomnosti něco nalévat dospělí, dítě bude pozorovat a napodobovat. Učte děti názornou ukázkou, nikoliv opravováním.

Ve většině případů bude dítě v nějaké fázi učení se nové dovednosti potřebovat Vaši pomoc, aby mohlo dokončit svůj „úkol“. Příkladem budiž lekce v zametání – dítě si musí uvědomit, že klíčem k úspěšnému nabrání smetí je těsné přilnutí lopatky k podlaze nebo zametanému povrchu. Dospělý ukáže, jak takového přilnutí dosáhnout, provede jeden záběr smetáčkem a nechává dítě pokračovat. Dospělí mívají tendenci nácvik dovedností zcela ovládat nebo přehánět míru pomoci, čímž dítěti berou možnost opravovat své vlastní chyby a příležitost k rozvoji vytrvalosti a soustředění.

Děti si budují vlastní osobnost

Interakcí se svým okolím si dítě přirozeně buduje vlastní osobnost. Během opravování vlastních chyb a uvědomování si vztahů mezi příčinou a důsledkem své činnosti si děti vytváří mentální mapy společenských, fyzických a emočních situací. Tato schopnost se pozitivně rozvíjí, pokud dítě dostává volnost v rozhodování, příležitost pozorovat ostatní a prostor vytvářet si vlastní řád a vytrvat v činnostech.

S každým úspěchem si navíc dítě uvědomuje svůj potenciál dalšího rozvoje. Příklad: Pokud je dítě nazlobené, ale přesto by si rádo hrálo s ostatními, kteří se jeho vzteku vyhýbají, musí se rozhodnout: je důležitější mít vztek, nebo mít možnosti si hrát? Podobné dilema je mnohem účinnější než zásah učitele, který přijde „vyřešit“ situaci a vysvětlí zúčastněným, co by měli cítit. Každé dítě je samo sobě nejlepším učitelem. 

Ruka je nástrojem ducha

Děti musí mít svobodu volby, pohybu a zkoumání v rámci svého prostředí. Pouze bezprostřední zkušeností, pozorováním a zapojením smyslů mohou sbírat a třídit skutečné informace o světě, ve kterém žijí.

Když dítě přehrabuje záhonek, učitelem mu je samotná půda, její teplota, konzistence, váha, struktura, vůně atd. V takové chvíli jeho ruka (a ostatní smysly) vstřebává informace a vrývá je do paměti jako fakta. Tím se buduje vztah mezi dítětem a jeho světem.

Senzitivní období

Během lidského vývoje přicházejí období, během nichž si mozek osvojuje některé dovednosti přirozeněji než jiné. Tyto fáze se zároveň shodují s naším tělesným vývojem a vytváří takzvaná senzitivní období pro učení. Nejjednodušeji řečeno: významných pokroků v učení dosáhneme tehdy, když je dítě nejvnímavější ke konkrétním podnětům nebo vlivům. 

Narození – 3 roky - Jazyk a řeč

V tomto období si dítě vytváří základy pro veškeré jazykové schopnosti. Důležité pro jeho rozvoj je mluvit k dítěti zřetelně, pojmenovávat všechny věci, vyprávět, předčítat, zpívat nebo recitovat.

Velký význam má také konverzace, hraní her a zapojení dítěte do každodenních činností pro osvojení výrazového jazyka.

Narození – 4 roky – Pohyb (koordinace, prostorové vnímání, motorické dovednosti)

V tomto období se rozvíjí svalové schopnosti od hrubé k jemnější motorice. Dítě nad svým tělem postupně získává lepší kontrolu a učí se společenským normám ve vnímání prostoru.

Narození – 4,5 roku – Zapojování a tříbení smyslů

V tomto období je důležité probouzet smysly a trénovat je, aby dítě mohlo zachytit a reagovat i na ty nejjemnější podněty ze svého okolí, ať už jsou to vůně, barvy, zvuky či další vjemy. To připravuje intelekt dítěte na vyšší úroveň kognitivního myšlení.

18 měsíců – 2 roky – Řád

Dítě se zároveň učí rozpoznat a vytvářet organizaci ve svém světě. To zahrnuje uspořádání předmětů, ale třeba i myšlenek. Součástí tohoto procesu je utváření mentálního schématu vlastního světa. Umožňuje další usuzování, založené na pozorování toho, jak svět funguje.

18 měsíců – 2,5 roku – Chování (etiketa)

Dítě si všímá pravidel a výrazů, které uplatňují ostatní, a napodobuje způsoby, které zpříjemňují mezilidskou interakci.

4 – 6 let - Čtení a matematické schopnosti

V tomto období dítě porovnává, uvědomuje si kontrasty, všímá si vzorců a vytváří řád, což vede ke schopnosti vytvářet kvalitativní matematické koncepty. S chápáním těchto konceptů a se zkušenostmi přichází porozumění na vyšší úrovni – kvantitativní matematiky. Zároveň dochází k rozvoji mluveného jazyka, představivosti a fonetických schopností, které tvoří základ pro čtení a psaní.

Ačkoliv je důležité si těchto vývojových fází všímat, ještě významnější je uvědomit si, že učení není omezené věkem a že může pokračovat po celý život.

Zajímavá fakta o Marii Montessori

Věděli jste, že Maria Montessori

  • byla velká bojovnice, která aby mohla zrealizovat svůj  sen o lékařské dráze, si vyžádala slyšení u samotného papeže? Díky tomu se později stala první promovanou lékařkou v Itálii.
  • se narodila poslední prázdninový den roku 1870 v italském městečku Chiaravalle?
  • během II. světové války byla pronásledována a uprchla do Indie, kde založila Indickou společnost Montessori, vzdělávala pedagogy a setkala se s Gándhím?
  • byla během svého života dvakrát navržena na Nobelovu cenu míru (v roce 1949, 1951)?
  • v roce 1950 byla podle ankety New York Times vyhlášena „nejpozoruhodnější ženou první poloviny 20. století“?

 

Nahoru
piktogramy_2_faze.png piktogramy_3_faze.png